Bastler

tady je Kutilovo :-)

Natírání kovových předmětů

Několik rad, aby kovový výrobek vydržel co nejdéle hezky natřený.

I já sám jsem měl snahu šetřit, při natírání výrobků pro vlastní potřebu. Stejně jako většina ostatních kutilů. Ale v případě nátěrů se šetření moc nevyplácí, zvlášť u výrobků, které jsou umístěné venku.
Když podceníme první nátěr výrobku, budeme muset jeho nátěr obnovovat mnohem častěji a ve finále se nám to pěkně prodraží.

Kromě šetření („dám tam jednu vrstvu, to bude stačit“), je další příčinou problémů i nedodržení technologického postupu.

Každý výrobce na etiketě barvy uvádí postup nanášení barvy. Je tam uveden počet vrstev nátěru, časový rozestup mezi nimi, ředění barvy apod.
Také je nutné natíraný povrch dobře očistit a až teprve poté můžeme začít natírat. Povrch musí být suchý a nesmí být pokryt volnou rzí (takovou, která se loupe a která ulpí na prstech, když po povrchu přejedeme rukou).
Rez dobře odstraníme drátěným kartáčem, smirkovým papírem, u rovných ploch je dobrý lamelový kotouč. Máme-li možnost, můžeme výrobek dovézt na opískování (otryskání), nebo si jej opískovat doma sami (máme-li čím a kde). Pískování je asi nejlepší možnost k očištění výrobku.

Trvanlivost nátěru také ovlivňuje teplota při natírání. Ideální je rozmezí mezi 10 – 20 °C. Mimo toto rozmezí barva špatně přilne a při vysokých teplotách navíc příliš rychle zasychá, takže se nátěr špatně spojuje.

Velmi důležité je odmaštění povrchu. Když třeba natíráme střechu, může být pokrytá sazemi, které jsou mastné a barva nám pak nebude pořádně držet. Nebo vyrábíme-li z nového hutního materiálu, který bývá mastný, aby ve skladech prodejců nerezl.
Na odmaštění je dobré použít buď technický líh, technický benzín nebo některé profesionální odmašťovadlo, např. Anistil, Progold, Motip aj.

Dále je dobré se rozhodnout, jestli použijeme vodou ředitelnou barvu nebo syntentickou barvu.
Syntetické barvy potřebují více času na zaschnutí. Nicméně při dodržení správného postupu od výrobce by měly být trvanlivější.
Vodou ředitelné barvy méně zapáchají. Navíc rychleji schnou. Ale i tak nevydrží tolik co syntetické. Navíc se mi několikrát stalo, že po prním nátěru litinového radiátoru, vystoupila skrz barvu čerstvá rez.

Standardní postup pro natírání, je takový, že nejprve povrch natřeme alespoň jednou vrstvou základové barvy a pak teprve natíráme finální barvou. Dveřní futra jsou základovou barvou natřeny už z výroby.
Tento postup si můžeme zjednodušit, když použijeme barvu tzv. 2 v 1. Tady se jedná o barvu, která v sobě spojuje vlastnosti základové i výsledné vrchní vrstvy barvy. Takže nám odpadne natírání základovou barvou.

Pokud natíráme hliníkový plech nebo ocelový plech bez povrchové úpravy, můžeme nátěr provést ihned po instalaci (např. na střechu).
Při natírání pozinkovaného plechu, je nejlépe nechat plechové prvky alespoň půl roku „omoknout“. Tím velmi hladký pozinkovaný povrch zhrubne (lehce zpórovatí) a nátěr pak mnohem lépe drží. Když barvu natřeme na nový pozinkovaný plech, tak se nám z něj během krátké doby oloupe.

Když budeme dbát výše uvedených rad, jako je očištění povrchu, odmaštění a dodržení postupu od výrobce, naše výrobky vydrží natřené dlouhou dobu.

kutil Michell