Lokomotiva řady 141

Lokomotiva řady 141 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená k tahání rychlíků, osobních vlaků a lehkých nákladních vlaků. Vychází z předchozí řady 140. Její původní označení je E 499.1 a získala přezdívku Bobina jednička.

Lokomotiva řady 141 byla vyráběna ve Škoda Plzeň pod typovým označením Škoda 20E (prototyp) a Škoda 30E (sériová výroba) v letech 1957 (prototyp) a 1959 – 1960. Důvod vývoje této řady byly licenční poplatky, které musel výrobce odvádět při výrobě řady 140, která byla licencovaná ve Švýcarsku.

Lokomotivy řady 141 byly navrženy jako univerzální, hodily se tedy pro rychlíkovou a osobní dopravu. S minimem se počítalo také v lehké nákladní dopravě. Lokomotivy jsou stále v aktivní službě u ČD.

Lokomotiva je opět koncipována jako skříňová se dvěma koncovými stanovišti strojvedoucího (přístupnými pouze z levé strany). V pravé části stanoviště je umístěn řídící pult, u jednoho stanoviště je umístěno hygienické zázemí strojvedoucího (lednice, šatník, umyvadlo). Z každého stanoviště vedou dvoje dveře do strojovny, uličky vedou podél obou bočnic. Skříň lokomotivy je ocelová samonosná na nosném spodním rámu, na bočnicích jsou 4 hranatá okna (3 pevná a jedno otevíratelné).

Skříň sedí na dvou dvounápravových podvozcích, k nimž je připojena pomocí otočných čepů. Podvozky mají dvoustupňové odpružení.

Lokomotiva je osazena ruční brzdou (ovládanou ručními vratidly), samočinnou tlakovou brzdou soustavy Westinghouse W-GP (po rekonstrukci DAKO DK-GP) a přímočinnou brzdou.

Lokomotiva je vybavena dvěma dvouramennými sběrači elektřiny. Ty jsou ovládány pneumaticky. Regulace výkonu je odporová. Rozjezdové odporníky jsou litinové, nejsou trvale zatížitelné a jsou umístěny na střeše lokomotivy.

Lokomotiva má 4 trakční motory (2 v každém podvozku). Tyto jsou stejnosměrné, sériové, šestipólové s pomocnými póly a cizí ventilací. Motory jsou ve dvou skupinách (v každé jsou 2 motory řazené sériově), tyto skupiny lze řadit sériově nebo paralelně.