Ne všechno lze zvednout vlastní silou, a tak chytří lidé vymysleli kladky a kladkostroje. Díky kladkostroji můžete vlastními silami nadzdvihnout i auto.
Tak se tedy podíváme, jak to vše funguje.
Jako základ tu máme pevnou kladku a volnou kladku. Kladkostroje jsou v podstatě kombinace těchto dvou základních typů kladek.
Pevná kladka
Je připevněna k pevnému základu např. ke stropu, je přes ni vedeno lano, jehož jeden konec jsem upevnil k břemenu a za druhý tahám buď já, nebo motor s navijákem.
Výhodou je, že když chci břemeno zvednout o půl metru, stačí mi mým koncem provazu popotáhnout také o půl metru. To je fajn.
Nevýhodou je, že musím vynaložit úplně stejnou sílu, jakou působí břemeno. To znamená, že když břemeno váží třeba 60 kg, musím zatáhnout úplně stejnou silou, abych ho nadzvednul. Takže ho nemusím vůbec zvedat přes kladku, ale můžu ho rovnou vzít do horních okončetin (teda jestli ho nechci zvednout do druhého patra, pak už kladka má smysl).
Volná kladka
Je taková, která není připevněna k pevnému základu. Naopak k volné kladce jsem připevnil břemeno, které chci zvednout. Vedu přes ní lano, jehož jeden konec jsem připevnil k pevnému základu (např. strop místnosti) a za druhý konec tahám buď já, nebo motor s navijákem.
Volná kladka se hodí, když chci vytáhnout něco těžkého z díry.
Výhodou je, že když chci vytáhnout břemeno, které váží 60 kg, musím zatáhnout silou odpovídající 30 kg. Zátěž se totiž rovnoměrně rozloží mezi oba konce lana. Takže vlastní silou mohu zvednout mnohem těžší předměty než u pevné kladky.
Nevýhodou je, že v tomhle případě musím být výš, než je zvedaný předmět.
Kladkostroj se dvěma kladkami
Co se týká vynaložené síly, kterou musím vydat ke zvednutí břemene, je to stejné jako u volné kladky. Stačí mi polovina síly, kterou váží to břemeno. Výhodou je, že nemusím stát výše.
Tedy váží-li bedna 60 kg, musím zapůsobit silou odpovídající 30 kg, abych bedýnku zvednul. Tedy poloviční sílu. Což je dobré.
Nicméně když chci bednu nadzvednout 50 cm do vzduchu, musím na své straně vytáhnout (nebo namotat na naviják) 100 cm lana.
Kladkostroj se třemi kladkami
Tady mi ke zvednutí bedny stačí už jen třetinová síla. Takže když má bedna 60 kg, musím vynaložit sílu odpovídající 20 kg, abych ji zvednul.
Když chci bednu zvednout 50 cm do vzduchu, musím namotat už 150 cm lana. Musím tedy mít větší naviják a delší lano.
Kladkostroj se čtyřmi kladkami
U tohoto typu mi stačí už jen čtvrtinová síla ke zvednutí bedny. Takže má-li bedna 60 kg, musím vynaložit k jejímu zvednutí sílu odpovídající 15 kg. To je už paráda.
Nevýhodou je, že už namotá 4x víc lana. Takže když bednu zvednu o 50 cm, namotám rovné 2 metry lana.
Navíc u zabere také dost místa, jsou to přecijen 4 kladky + jejich třmeny a háky. Nicméně takto lze zvedat spoustu těžkých věcí.
Pro úsporu místa se dělá také to, že jednotlivé kladky nejsou zavěšeny takto pod sebou (to je jen na zde na obrázcích pro větší názornost), ale kladky bývají na jedné ose, takže horní i spodní kladka s každým dalším stupněm nabývá do šířky. Tak je to možné vidět např. na autojeřábech.
A takhle bych mohl pokračovat pořád dál. Navyšovat počet kladek a tím si usnadňovat zvedání těžkých předmětů, až bych se dostal na úroveň, že bych mohl nakonec vlastní silou zvednout třeba 1 tunové auto.
Michal Šika - Kutilův zápisník